My v Paříži aneb co jde za 3 dny stihnout

Otevřít internet a projíždět cestovatelské weby, Google, TripAdvisor nebo se radovat, jaké levné tarify dnes aerolinky nabízejí - to je pravidelná činnost, kterou se po večerech baví mnoho nadšenců toužících prožít další dobrodružství, poznat nová místa nebo se jen zase po delší době proletět letadlem a užít si vzrušující pocit být opět na cestách. Já se k této skupině rád hlásím. Následující řádky bych proto rád věnoval povídání o tom, jak se večer u travel webů a hláška "hmmm, někam bychom mohli vyrazit" opět po delší době proměnily ve skutečný výlet.

Máme pouze prodloužený víkend, maximálně 3 dny, více času si jednoduše z pracovních a studijních důvodů nemůžeme dovolit v tomto období obětovat. Rozhazujeme sítě, na první pohled si zamilujeme výhodnou nabídku letenek do italského Říma. Jak ale asi tušíte z názvu článku, naše boarding pasy mají nakonec jinou cílovou destinaci. Čekali jsme totiž až moc dlouho a výhodná nabídka byla pryč. Hledáme tedy dál. Každý jsme sice u svého počítače na jiném místě, vyhledávače nám ale doporučují stejnou nabídku a v minutě se shodujeme na novém objevu - letíme do Paříže. Odlet v sobotu ráno a návrat v pondělí později odpoledne, který na lince Praha - Paříž Orly operuje aerolinka Transavia, je pro prodloužený víkend ideální. Tentokrát již nečekáme a kupujeme, můžeme začít!

Den 1.

Paříž nás vítá deštěm, není ale čas na stěžování, máme jen 2 noci před sebou. Z letiště Orly se do centra dostanete více způsoby, volíme kombinaci "Orlyvalu" a vlaku s následným přestupem na rozsáhlou síť metra. Není to nejlevnější možná varianta, pro náš plán ale přímo ideální. Potřebujeme se totiž napojit na linku metra 6. Znovu se trochu projevil nedostatek spánku (ano, 6 hodin v den volna je málo!!!), zívat ale brzy přestávám. Přichází totiž to, na co jsem se z celého víkendu těšil asi ze všeho nejvíce. Metrem 6 pokračujeme ze zastávky Bir-Hakeim do zastávky Passy, doporučuji posadit se vpravo ve směru jízdy, metro jedoucí již chvíli nad zemí mezi domy nám totiž nyní nabízí nádherný výhled. Z jedoucího vlaku pozorujeme nejen řeku Seinu, ale hlavně nejznámější dominantu Paříže - Eiffelovu věž. Tenhle pohled opravdu stojí za to.

Vystupujeme hned na zastávce Passy, která se nachází doslova pár metrů od známé vyhlídky na věž. Počasí nám sice stále moc nepřeje, alespoň se ale netlačíme mezi davy turistů a výhled si tak můžeme užít v klidu. První fotografie jsou za námi, návštěvu Paříže nemůže nikdo zpochybnit a my tak konečně vyrážíme na oběd. Usedáme do nedalekého bistra a ochutnáváme plněnou bagetu.

Pěšky přecházíme až k Vítěznému oblouku, který si ze seznamu samozřejmě také chceme odškrtnout. Potom, tentokrát už metrem, ve kterém Pařížané zúročili svojí zvláštní vášeň v budování tunelových chodeb nevhodných na moji postavu, pokračujeme k muzeu Louvre. Vstupenky na prohlídku máme sice koupeny až na další den, chceme se ale projít vedlejším parkem a zjistit, co nás zítra při vstupu čeká. Nacházíme také útulnou kavárnu v nedaleké ulici. Horká čokoláda zachutnala, je tedy čas vyrazit se ubytovat do hotelu.

B&B Hotel Paris 17 Batihnolles - dlouhý název, hotel se ale nachází strategicky přímo u metra, jen asi 15 minut od centra města. Cena za dvě noci je ale přesto poměrně výhodná. Počasí nás už na další cestu zpět do historické oblasti neláká, zůstáváme tedy v nedalekém okolí hotelu a objevujeme zdejší parky. Večer pak ještě připíjíme skleničkou alkoholu v hotelovém baru na první zvládnutý den.

Den 2.

Vstáváme brzy a vyrážíme do metra, dopravnímu podniku tentokrát přispívám dvakrát, z nástupiště totiž běžím zpět do hotelu. Peněženka se z nočního stolku do kapsy magicky nepřenesla, vážně to ale nebylo záměrně. :)) Na programu je dnes jako první Montmartre. Počasí se oproti prvnímu dnu vylepšilo, výhled kazí snad jen schody, které nás za malý moment čekají. Po jejich zdolání vcházíme do kostela Saint-Pierre a zapalujeme zakoupené svíčky za naše prarodiče.

Je čas se přesunout za dalšími pamětihodnostmi města. Vítá nás katedrála Notre-Dame, budu se opakovat, i zde je pohled na známou památku krásný, jen nikde nevidím Emmu Smetanu a její ikonický výraz z reportáže pro DVTV. Opět tak pokračujeme objevovat okolní ulice a vybíráme místo, kde zaplníme naše žaludky. Tradicí, alespoň pro mě, je ochutnat fastfood řetězec, který do Česka zatím nedorazil a tak je Five Guys pro dnešní oběd jasnou volbou. 

Burger a hotdog ale zrovna nepatří mezi tradiční kulturu Francie a tak se přesouváme znovu k Eiffelovce. Tentokrát ji pozorujeme z parku na opačné straně a provádíme povinné focení, které přerušuje až pohled na čas. Je čas na muzeum! Vstupenky máme díky studentským průkazům zdarma. Navíc rezervované na konkrétní čas, takže se vyhýbáme dlouhé frontě. Muzeum procházíme svižně, zastavuje nás jen pár kuriozit, hlavně se již těšíme na ikonickou Monu Lisu. Snažit se inspirovat Vincenzem Peruggiou, kterému se slavný obraz podařilo v roce 1911 ukrást, by bylo asi zbytečné, dílo je hlídané ze všech stran a tak se dnes jen kocháme.

Po návštěvě muzea máme opět chvíli času a tak jen bloudíme ulicemi a naposledy za tento výlet se přibližujeme k Eiffelovce. Zapadá totiž slunce a tradiční rozsvícení věže si nechceme nechat ujít. Chvíli čekání nám zpříjemňuje pouliční umělec s kytarou, jenž hraje známé popové písně pro zamilované. Hodiny odbili "celou" a Eiffelova věž začíná blikat za doprovodu potlesku a údivu všech přítomných. Únava už je ale po celém dni značně vysoká a tak se po několika minutách sledování světýlek přesouváme zpět metrem na hotel, kde den zakončujeme, tentokrát více po Česku, lahví vína na pokoji.

Den 3.

Ráno provádíme velmi rychlý check-out na hotelu a metrem jedeme k slavném kabaretu Moulin Rouge na Montmartru. Procházíme se a odoláváme snídaňovému menu v McDonalds, dnes volíme raději ochutnávku v místní pekárně. Znovu vcházíme do metra, chceme totiž vidět Paříž v trochu jiném světle a jedeme na stanici La Défense. Zde se nachází stejnojmenná moderní čtvrť Paříže. V dálce je sice vidět Vítězný oblouk, jinak ale nelze poznat, že se nacházíme pořád v hlavním městě Francie, jenž je známé pro svou historickou architekturu.

Poslední zastávka našeho výletu má být zámek a přilehlé zahrady ve Versailles. Vlakem nám cesta zabrala asi půl hodiny, čeká na nás ale první a jediné zklamání výletu. Víme sice, že přímo do zámku se v pondělí nedostaneme, chceme si ale projít přilehlé zahrady. Celý zástup policistů nám ale vysvětluje, že dnes je areál kvůli konferenci zcela uzavřen. Nevadí, jdeme prozkoumat alespoň prašné cesty v okolí zámku a vracíme se zpět do ulic pro poslední kávu našeho výletu.

Čas vyrazit na letiště, tentokrát už pohodlně Uberem. V duty free zóně ještě kupuji náramek s motivem Eiffelovy věže jako malý dárek na památku a nastupujeme do letadla společnosti Transavia, kde nás opět vítá hudba z palubních reproduktorů, která alespoň mírně potlačuje nepříjemný pocit návratu do reality z výletu, na který budu rád ještě dlouho vzpomínat.

Autor: Jakub Günther